O knize: 1965 / Večer se vlekl dlouho, jako vždy v úterý. Poslední číslo na programu bylo „Vysoké hory“ a pár fanoušků Vogart se najde všude. Abych řekl pravdu, sám jsem jeho fanouškem, a proto jsem se rozhodl, že do konce filmu obchod nezavřu a poté podnik zamknu a půjdu nahoru do vedlejší místnosti. Blížily se dvě hodiny a mně zbyli jen dva návštěvníci, oba štamgasti. Oba seděli u pultu. Oba zírali do televize, oba popíjeli pivo. Stál jsem na druhém konci pultu, ruce složené přes bílou zástěru a také jsem zíral na televizi. Propagační video. Jeden nebo oba návštěvníci požádali o druhý drink. Já sám v práci nepiji, takže jsem neměl nárok ani na druhé, ani na první..